Co znamená být omezený ve svéprávnosti a mít opatrovníka? Tisk
Úterý, 26 Listopad 2019 10:42

Co znamená být omezený ve svéprávnosti a mít opatrovníka?

 

Co je Svéprávnost? Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastní práva a zavazovat se k povinnostem (právnímu jednání). Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilost nabývá každý z nás dovršením osmnáctého roku života.

Pokud ve své rodině nebo ve svém okolí máte někoho, kdo trpí duševním onemocněním, není schopen se sám o sebe postarat, hospodařit s finančními prostředky, mít reálný pohled na svůj zdravotní stav nebo je závislý na pomoci druhé osoby při jednání s úřady, je na zvážení podání podnětu nebo návrhu Okresnímu soudu na zahájení řízení o omezení svéprávnosti takového člověka.

Duševní onemocnění může mít různé podoby. Může se jednat o mentální retardaci, různé poruchy osobnosti, psychózy, maniodepresivní stavy, schizofrenie atd.  Onemocnění mohou být vrozená nebo získaná v průběhu života např. úrazem, vlivem hormonálních změn (puberta, porod..), dlouhotrvajícím stresem atd. Podnětem pro rozvoj takového onemocnění může být v dnešní době cokoliv. Výše uvedené situace se mohou přihodit komukoliv z nás. Poté je potřeba zvážit, zda nemoc člověka ovlivňuje natolik, že není schopen sám za sebe jednat a potřebuje někoho, kdo by mu pomáhal s každodenními starostmi (opatrovníka).

Pokud u takto nemocného nezabírají léky ani různé terapie nebo hospitalizace, stav je dlouhodobý a člověk je stále nesoběstačný, máte možnost danou situaci řešit podáním návrhu (nebo podnětu) na omezení svéprávnosti.  O omezení svéprávnosti vždy rozhoduje soud. Ten vydává rozsudek, v jakých oblastech potřebuje „nemocný člověk“ pomoci. Zda pouze s finanční stránkou nebo i s věcmi týkající se zdraví, jednání s úřady, rodičovskou odpovědností atd.

Jak tedy probíhá celé řízení o omezení svéprávnosti? Jak dlouho trvá a kdo se k řízení vyjadřuje?

Průběh řízení o omezení svéprávnosti

 

  1. Podání podnětu nebo návrhu – podnět/návrh může podat kdokoliv. Tzn. příbuzní, známí, kamarádi, sousedé, praktický lékař, psychiatr, PČR, Psychiatrická nemocnice, Městský úřad atd. Ukázka podnětu/návrhu ( odkaz na návrh/podnět )
  2. Soud zváží, zda je důvod k zahájení řízení. „Nemocný“, na kterého je podnět/návrh podán, musí trpět duševní poruchou, aby u něj mohlo být zahájeno řízení o omezení svéprávnosti.
  3. Soud zašle v kopii podnět/návrh tomu, koho se řízení týká („nemocnému“). Má možnost se k němu vyjádřit.
  4. Soud ustanoví soudního znalce z oboru psychiatrie.
  5. Znalec dostane 6-8 týdenní lhůtu na vypracování znaleckého posudku. Vyzve písemně „nemocného“, aby se dostavil osobně do jeho ordinace a podrobil se znaleckému posudku. Pokud tak neučiní „nemocný“ dobrovolně, má znalec možnost jej vyzvat celkem 3x. Pokud se nedostaví ani jednou, oznámí znalec soudu danou skutečnost. Soud přistoupí k odvozu „nemocného“ (za asistence PČR do jednoho z ústavních zařízení: PN Komonosy, PN Bohnice, PN Havlíčkův Brod atd.), kam posléze dojede osobně soudní znalec. Provede znalecký posudek, vypracovaný jej zašle soudu. „Nemocný“ je v léčebně držen na uzavřeném odd. Po znaleckém posudku je propuštěn zpět domů.
  6. Soud obdrží od znalce znalecký posudek – nařídí soudní jednání, kde je přítomen „nemocný“, navrhovatel, státní zástupce, soudce a soudní znalec.
  7. V jednací síni se rozhoduje o rozsahu omezení. Zda bude omezení stanoveno na finanční prostředky, zdravotní stránku, volební právo, rodičovskou odpovědnost, jednání s úřady atd. Dále se souběžně s rozsahem omezení ustanovuje opatrovník. Soud hledá, kdo by byl ochoten a schopen vykonávat funkci opatrovníka. Musí se jednat o osobu, která nemá dluhy, má čistý trestný rejstřík a která projevuje o „nemocného“ zájem. Vždy má přednost ustanovení rodinného příslušníka. Může to být kdokoliv z příbuzných, přátel, sousedů atd. Až poslední variantou je ustanovení opatrovníka veřejného. Tzn. Obce, kde se „nemocný“ zdržuje fyzicky.
  8. Po vydání rozsudku se můžou účastníci řízení vzdát práva na odvolání – rozsudek nabyde právní moci okamžitě v jednací síni a poté se čeká jen na písemné doručení. Nebo si přítomní ponechají lhůtu pro možnost odvolání a rozsudek bude doručen písemnou formou. Po doručení bude mít každý z účastníků 15 dní na odvolání od data převzetí rozsudku.
  9. Po nabytí právní moci rozsudku a obdržení listiny o ustanovení opatrovníka, má opatrovník za povinnost zajistit svého opatrovance („nemocného“). Tzn. zjistit si o něm vše ohledně jeho příjmů, výdajů, financí, dluhů, exekucí, pracovního zařazení, důchodu, PnP, bydlení, nákupů, oblečení, jídla atd. Dle rozsahu omezení opatrovník poskytuje opatrovanci potřebnou péči a ochranu.
  10. 10.   Všude, kde opatrovník potřebuje za opatrovance jednat (banky, úřady, soudy, lékař atd.), se opatrovník prokazuje pravomocným rozsudkem a listinou o ustanovení opatrovníka!!!

 

K omezení svéprávnosti člověka dochází zejména pro ochranu duševně nemocného, jenž bývá velmi často v reálném životě zneužíván k půjčkám, krádežím a jiným nekalostem. Sám „nemocný“ není schopen se (ve většině případů) bránit proti tlaku okolí. Není schopen si sám vyřídit základní věci potřebné k běžnému životu. Z těchto důvodů soud ustanovuje opatrovníka, který může „nemocnému“ pomoci. Může se ale stát, že „nemocný“ se za pomoci svého opatrovníka naučí sám o sebe postarat. Jeho zdravotní stav se (pomocí nastavené léčby) stabilizuje. V takovém případě každý, kdo je omezen ve svéprávnosti, může jednou za rok podat soudu návrh na vrácení svéprávnosti. V takovém případě je znovu zahájeno řízení, kdy soud zjišťuje, zda tomu tak opravdu je a člověk již opatrovníka pro svůj běžný život opravdu nepotřebuje. Pokud došlo ke zlepšení stavu, soud člověku svéprávnost vrátí.

V případě ale duševně nemocný pomoc opatrovníka stále potřebuje k běžným záležitostem každodenního života, má soud za povinnost každých 5 let zdravotní stav člověka přezkoumat. Tzn. Že omezení svéprávnosti není stav, který by trval od vynesení rozsudku až do konce života. Může dojít k navrácení svéprávnosti nebo zúžení oblastí, na které je člověk omezen. Vše záleží na hloubce duševního onemocnění a schopnosti nemocného spolupracovat s opatrovníkem.

Bližší  informace a vysvětlení získáte u sociální pracovnice na Městském úřadě ve Svobodě nad Úpou.

 

Vypracovala Iva Jaklová, DiS.