kostel ve Svobodě nad Úpou


Dějiny svobodského kostela

        Svoboda měla kostel už v roce 1584. Kostel sv. Adalberta (Vojtěcha) přináležel jako filiální k Mladým Kostel Bukům. Vešlo se do něj však velmi málo lidí, takže někteří museli mnohdy stát i venku. V roce 1777 byl starý rozpadající se kostel přestavěn na nový. Postaral se o to kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu a nový kostel byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Kostelní věž stála na kopci, byla celá ze dřeva a od kostelních vrat k ní vedly dřevěné schody opatřené dřevěným zastřešením. Roku 1836 byla na místě nynějšího kostela postavena kamenná věž. Kostelní zvony byly přemístěny ze staré věže do nové. V kostelní věži byly celkem tři zvony, na nichž byly uvedeny letopočty 1669, 1750 a 1770. Ty byly v letech 1840 a 1861 přelity a během první světové války (1914-1918) byly odvezeny k válečným účelům. Pozdější tři zvony ze zvonařské dílny Oktáva Wintera z Broumova byly laděny v B-dur. Byly vysvěceny dne 3. července 1921 a za účasti obyvatel vyzdviženy na věž, kde také poprvé zazněly. Náklady na nové zvony činily 40000,- Kč. Tyto peníze byly sebrány z darů a z dobrovolné sbírky.
        Okolo kostela byl obezděný hřbitov s márnicí. Tento hřbitov byl ze sanitárních důvodů úředním rozhodnutím v roce 1888 zrušen a nový byl zřízen na úbočí Kraví hory na tzv. hliništi Kostelní věž (Lehmgrube). Náklady činily okolo 7000 florinů a hradila je ze dvou třetin Svoboda a z jedné třetiny Janské Lázně. Církevní vysvěcení konal vikář Václav Fuchs na den Všech svatých v roce 1888. První byla na novém hřbitově pochována paní Anna Hampelová z Mladých Buků č. 132 dne 15.ledna 1889. K mladobucké farnosti patřily kromě Mladých Buků, Svobody s Janskými Lázněmi ještě Hertvíkovice, Kalná Voda, Sejfy, Bystřice a Sklenářovice. Mše byla sloužena střídavě v Mladých Bukách a ve filiálním kostele ve Svobodě. V kapli v Janských Lázních byla pouze jedenkrát v roce slavnostní bohoslužba, a to na den sv. Jana Křtitele.
        Na svátek sv. Adalberta (Vojtěcha-patrona kostela), na Boží Tělo či na následující neděli musela obec Kostelní ulice (strom-deštník u kostela) zdarma pohostit faráře a asistující duchovní. Toto byl starý zvyk již z doby, kdy Svoboda patřila do farnosti vlčické a ačkoliv starosta Gottfried Finger už v roce 1737 usiloval o jeho zrušení, na příkaz dominikánského úřadu se v něm muselo pokračovat. Na Nový rok chodil také farář na koledu a při této příležitosti měšťané dávali 6-7 krejcarů, poloměšťané 4 až 5 krejcarů a ostatní 3 krejcary. Obyvatelé Janských Lázní bez rozdílu odváděli faráři ročně po 9 krejcarech. Z této koledy musel farář podávat jídlo regenschorimu (ředitel kůru) a ministrantům.
        Zpočátku neprobíhaly křtiny ve svobodském kostele, ale v Mladých Bukách, a to až do roku 1742. V tomto roce totiž došlo k dohodě, v níž se říká, že farář má křtít ve Svobodě, je-li zde kvůli výkonu jiného duchovního poslání. Staré matriky narozených a zemřelých z naší obce jsou psány německy a sahají do roku 1784. 20. února tohoto roku totiž císař Josef I. nařídil řádné vedení matrik dvorním dekretem.

zdroj: Bernard Hampel - Dějiny města Svoboda
foto poskytl Oldřich Krám