Úvod Historie Svobodská radnice
Czech Dutch English French German Italian Polish Russian Slovak Spanish

SOVK

Svazek obcí Východní Krkonoše usiluje o zlepšení informovanosti obcí, koordinuje jejich společnou činnost a podporuje propagaci této turisticky atraktivní oblasti.

 

www.krkonose.eu

krkonose

Web PK

pkweb

Svobodská radnice PDF Tisk Email
Úterý, 01 Únor 2011 00:00
První zaručená zpráva o existenci radnice ve Svobodě pochází z roku 1654, kdy tehdejší majitel (říšský hrabě Weiher) potvrzuje městečku Svoboda výčepní právo vykonávané na radnici. Kromě hostince fungovala radnice samozřejmě i jako místo, kde úřadovala vrchnost, ale byl zde i městský soud, či dokonce útulek pro pocestné.
Roku 1599 radnice vyhořela. Při tomto požáru zřejmě shořely mnohé listiny a písemnosti. Jen tak lze vysvětlit, že se uchovalo tak malé množství zpráv z předchozí historie města, protože na radnici se v té době odehrával vlastní život obce.
Radnice byla místem, kde se odehrávala jednání magistrátu zaznamenávaná do radních knih, urovnávaly se tam právní záležitosti a také se zde ukládala veškerá související akta, knihy a písemnosti.
Dne 17. května 1779 uhodil do radniční věže při prudké bouři blesk. Obávanému požáru se ale zabránilo. Tesařský mistr Miksch obdržel za opravu věže, trvající dva dny, 48 tolarů a magistrát dal sloužit bohoslužby, "že Bůh laskavě chrání před neštěstím". Jak dokládá obecní účet za rok 1791, byla v tomto roce radnice přestavěna. Stavební náklady na rekonstrukci dosáhly 370 tolarů. Tehdejší dřevěné domy byly postaveny podle jednoho vzoru, a to lomenicí do ulice, přičemž stáje a spižírna mířily do čelní stěny. Obytné místnosti byly umístěny u zadní stěny s výhledem do dvora nebo do zahrady.
V roce 1823 byl postaven odpadní kanál z radničního sklepa, neboť při každém větším dešti a při tání sněhu zaplavila voda sklep a nájemce musel ukládat pivo spolu s dalšími nápoji a potravinami v komoře. Druhý kanál ze sklepa byl postaven v roce 1868 a stál 300 florinů. Radnice sloužila zároveň jako taneční sál. Žádný jiný totiž v té době ve Svobodě nebyl. Že zde i tehdy docházelo k občasným výstupům, dokazuje stížnost Františka Schröttera v roce 1852, v níž sděluje, že při veřejné taneční zábavě obtěžovalo v sále tančící návštěvníky 30 až 40 dětí ve věku od 4 do 14 let. Dělaly přitom veliký hluk a hostinský byl proti tomu bezmocný. Roku 1869 byla zbourána stará dřevěná radniční budova a na tomtéž místě postavena zednickým mistrem Antonínem Ganselem ze Svobody masivní jednopatrová radnice. S demolicí staré budovy bylo započato dne 11. února 1869. Při této příležitosti byl na jednom trámu objeven letopočet 1677. Dne 5.dubna 1869 v 10 hodin dopoledne byl položen za přítomnosti celého městského zastupitelstva základní kámen a pod něj uloženo několik stříbrných a měděných mincí. Stavba nové radnice stála 12 000 florinů a částka byla kryta zčásti půjčkou obce a zčásti využitím finančního fondu.
Až do roku 1857 byly na radniční věži hodiny ještě s hodinovým bitím. V roce 1858 byly na náklad obce pořízeny nové hodiny od hodináře Ignáce Štaffy z Pilníkova. Tyto hodiny bijící ičtvrthodiny přišly na 300 florinů. V červnu 1919 byly radniční hodiny vyměněny za nové a staré hodiny byly vsazeny do věže kostela. Nové radniční hodiny stály včetně vedlejších prací 4 350,-Kč. Aby byli ušetřeni daňoví poplatníci, byl tento obnos čerpán z úroků dědictví po řídícím učiteli Josefu Kahlovi. Věžní hodiny byly napojeny na pouliční osvětlení, takže byly díky průsvitnému ciferníku čitelné i v noci.

zdroj: Bernard Hampel - Dějiny města Svoboda
foto poskytl Oldřich Krám